Zubní kaz

Zubní kaz patří mezi nejrozšířenější chorobu lidstva a je nejčastějším onemocněním vůbec. Příčin zubního kazu je celá řada, většinou se ale jedná o důsledek špatné ústní hygieny v kombinaci s nevhodnými stravovacími návyky.

Hlavní příčinou vzniku zubního kazu je zubní plak, který se díky nedůsledné ústní hygieně usazuje na zubech. Je to lepkavý povlak tvořený složkami slin, zbytky potravy, mikroorganismy a jejich produkty. Bakterie v zubním plaku, známé jako kariogenní bakterie, hrají při tvorbě zubního kazu klíčovou roli. Tyto bakterie rozkládají cukry obsažené ve stravě na organické kyseliny a ty pak negativně ovlivňují tvrdé zubní tkáně, což vede k odvápňování, nazývanému demineralizace. Během demineralizace se ze zubní tkáně ztrácejí minerální ionty. Pokud demineralizace převáží nad přirozeným remineralizačním procesem zubního povrchu, začíná se vytvářet zubní kaz.

Dalším faktorem, který může zvyšovat riziko vzniku zubního kazu je konzumace cukru, častý přísun slazených či kyselých nápojů a potravin, individuální odchylky chrupu či jeho defekty, množství a složení slin apod.

Zubní kaz lze výrazně ovlivnit účinnou prevencí, která není nikterak náročná ani finančně nákladná. Zdravotní pojišťovny pokrývají dvě preventivní prohlídky ročně, a některé z nich přispívají také na návštěvu dentální hygienistky. Starat se o zuby je tedy velmi snadné a dostupné pro každého.

Příznaky zubního kazu

Příznaky zubního kazu lze rozdělit na:

• Subjektivní (vnímané pacientem) – zubní kaz zaznamenáme, když začneme pociťovat bolest. Intenzita bolesti závisí na hloubce a umístění zubního kazu.
• Objektivní (diagnostikované zubním lékařem) – zubní lékař nejčastěji diagnostikuje zubní kaz pohledem, použitím sondy nebo rentgenovým vyšetřením.

Jak poznat zubní kaz

Čím dříve je zubní kaz detekován a léčen, tím méně závažné jsou jeho následky. Zubní kaz může vypadat různě, v závislosti na stadiu vývoje.

1. Počáteční stádium: na počátku se zubní kaz objevuje jako bílá nebo šedá skvrna na povrchu zubu. Většinou není výrazná a toto období je zpravidla bezbolestné.
2. Stádium pokročilého zubního kazu: zubní kaz postupuje a stává se více viditelným. Postižený zub může mít hnědé, šedé nebo černé skvrny. Může být citlivý na teplotní změny a sladké nebo kyselé potraviny či nápoje.
3. Kariézní léze: pokud se zubní kaz neléčí, může dojít ke vzniku děr v zubu. Mohou být malé a povrchní, ale také velké a hluboké, pokud postihly i vnitřní části zubu.
4. Rozsáhlý zubní kaz: v pokročilých případech může zubní kaz způsobit vážné poškození zubu. Postižený zub může ztratit část své struktury. Často je také viditelný na povrchu zubu.

Mezizubní kazy: mezizubní kazy se vyskytují v mezerách mezi jednotlivými zuby, kam se běžným kartáčkem nedostaneme. Nejsou na první pohled viditelné a mají subjektivní příznaky – místo je citlivé / bolestivé. K odhalení mezizubních kazů slouží rentgen.

Zubní kazy v dásni: zubní kaz může postihnout i dásně. Pokud se zubní plak a kariogenní bakterie hromadí na dásních, mohou způsobit zánět dásní a zubní kaz v dásních. To může vést k otokům nebo krvácení dásní.

Zuby moudrosti (moudré zuby, osmičky): péče o ně není jednoduchá, a proto jsou velmi náchylné k tvorbě kazu. Jsou na těžko dostupném místě, a i při pečlivém výběru dentálních pomůcek se velice špatně čistí. Také hrozí nebezpečí rozšíření kazu na vedlejší zuby.

Prevence

Prevence zubního kazu je pro udržení orálního zdraví klíčová.

• Pravidelné čištění zubů: precizní čištění pomáhá odstranit zubní plak, který je hlavní příčinou zubního kazu. Zuby je vhodné čistit pravidelně, používat správnou techniku, kvalitní pomůcky i vhodnou dentální kosmetiku.
• Mezizubní čištění: mezizubní kartáčky, zubní nitě nebo ústní sprchy pomáhají odstranit zbytky potravy a zubní plak i na těžko dostupných místech, kam běžný kartáček nedosáhne.
• Zdravý životní styl: konzumace sladkých a kyselých potravin či nápojů podporuje růst bakterií v ústech a podporuje vznik zubního kazu.
• Fluoridy: fluoridy hrají významnou roli v prevenci zubního kazu. Zejména pokud se jedná o zubní kaz u dětí. Jsou běžnou součástí zubních past, výplachů apod.
• Pravidelné návštěvy zubaře: pravidelné zubní kontroly umožňují odhalit zubní kaz v raném stádiu a provádět preventivní zákroky.
• Profesionální dentální hygiena: návštěvy dentální hygienistky mohou pomoci odstranit zubní plak a zubní kámen, což snižuje riziko vzniku kazu.
• Omezení kouření a nadměrné konzumace alkoholu: kouření a nadměrná konzumace alkoholu mohou zvyšovat riziko zubního kazu.
• Předání správných návyků dětem: učit své děti správné ústní hygieně a zdravým stravovacím návykům již od útlého věku je v prevenci zásadní.

Léčba zubního kazu

Léčba zubního kazu začíná konzultací se zubním lékařem a zahrnuje několik kroků. Primární je zpřístupnění a otevření postiženého místa, následně probíhá odstranění poškozených částí zubní tkáně a vytvoření dutiny. Tato dutina je pečlivě vyčištěna a připravena pro následné vyplnění vhodným výplňovým materiálem, jako je amalgám, kompozit nebo skloionomerní cement. Tím je obnovena integritu zubu a zabráněno dalšímu postupu kazu. Aby se minimalizovala bolest a nepohodlí pacienta, může být při ošetření středně hlubokých až hlubokých zubních kazů aplikována injekční anestezie.

Souvislost orálního zdraví s dalšími nemocemi

V poslední době se stále častěji diskutuje téma souvislosti orálního zdraví s dalšími nemocemi. Neléčené zubní kazy a záněty dásní mohou mít sekundární negativní dopady. Mohou způsobit bakteriální infekci, která se šíří do dalších částí těla. Například může mít vliv na srdce, způsobovat kardiovaskulární choroby, onemocnění dýchacích cest či kloubů.